Staré Řecké báje a pověsti

Tak tady máte moje pojetí starých řeckých bájí a pověstí, jak jsem to napsal do čtenářského deníku:

Tento autor napsal také: Anička a básnička, Alenčina čítanka, Anička a flétnička, Anička malířka, Jak Krtek ke kalhotkám přišel, Krtek a autíčko, Bylo jednou jedno loutkové divadlo, dobrodružství malých cestovatelů, Krtek a kalhotky, Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek, Míšovo tajemství, Neviditelná Zuzanka, O nejbohatším vrabci na světě, Příběhy na které svítilo slunce.

autor: Eduard Petiška
ilustrátor: Zdeněk Sklenář
nakladatelství + rok vydání: Albatros Praha, 1969
literární forma : báje a pověsti

Hlavní a vedlejší postavy knihy: Hlavní postavou je určitě nejmocnější bůh Zeus, jeho žena Héra, jeho dcery - Pallas Athéna a Afrodita a jeho syn – Héfaistos a také jeho bratři – Hádes a Poseidón. Byli tu ale i další bohové, kteří nepatřili do Diovi rodiny. Z nich si můžeme jmenovat např. Apollóna – boha světla, Artemis – bohyni lovu, Árese – boha války, Dionýsa – boha radosti, volnosti a vína, Demétér – bohyni rolnictví, nebo Herma – posla bohů. Dále to byli jiní hrdinové kteří byli buď potomky bohů, nebo jejich oblíbenci. Mezi nimi byl třeba Prométheus, Hérakles, Perseus, Théseus, nebo Odysseus.

Tato kniha obsahuje 26 pověstí. Většinou je v každé jiný hrdina, i když na sebe někdy navazují. Zajímavá byla například ta o založení Théb, bylo to asi takhle:
Zeus v podobě bílého býka s křišťálovýma rohama unesl překrásnou Europu, dceru krále Sidónu, Agénora. Agénor vyslal svého syna Kadma, aby svou sestru našel a přivedl domů. Kadmos se při svém putování dostal až do proslulé věštírny v Delfách, kde mu Pýthie předpověděla, že má zanechat pátrání po sestře a následovat osamělou jalovici a na místě, na kterém se jalovice zastaví k odpočinku, má založit nové město zvané Théby. Kadmos udělal vše, jak věštba vyžadovala, ale v místě, kde měl založit nové město, narazil na strašného draka, syna boha války Área, který zabil všechny jeho druhy. Kadmovi se nakonec podařilo draka zabít a na popud bohyně Athény zasadil všechny dračí zuby, z kterých vyrostli noví válečníci. Ti se pozabíjeli navzájem, kromě pěti nejstatnějších. S těmi pak Kadmos založil Théby.

Kniha končí kapitolou Poslední příběh bez konce, která vlastně popisuje jak vypadala ve starověku divadla a následně autor popisuje nejdůležitější bohy a jejich římská jména. Následně je zde řečeno, že tyto příběhy dodávaly lidem odvahu a naději. Staré pověsti jim říkaly: Chtějte vědět, jako chtěl vědět váš oblíbený hrdina, cvičte se jako on, buďte stateční, spravedliví a zvítězíte i v nejtěžších zkouškách. Starověké řecké báje a pověsti ukazovaly a podnes ukazují, jak se dostat na cestu hrdinů. Je to cíl hodný lidského života. A cesta hrdinů nemá konce.

Citace z knihy:
„Poslouchej dobře," ozval se jí z lidského hrdla nelidsky tvrdý hlas:
"Má to jednu hlavu,
čtyři nohy ráno,
v poledne jen dvě
a tři nohy večer.
Čím to má víc noh,
Tím to má míň síly.“
Oidipus se usmál. Byl chytrý a hádanka se mu zdála lehká.
„To je člověk,“
Z pověsti Oidipus a Antigona.

Četl jsem i lepší knihy, ale celkově bych jí ohodnotil jako ve škole za 2. Někdy jsem se při tom trochu nudil.